|
|
Financování volebních kampaní v judikatuře Nejvyššího soudu USA
Vagenknecht, Milan Kristian ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Financování volebních kampaní v judikatuře Nejvyššího soudu USA Diplomová práce se zabývá vývojem judikatury Nejvyššího soudu USA k financování volebních kampaní. Zvláštní pozornost přitom věnuje otázce ústavnosti výdajových a příspěvkových finančních limitů. Jejím hlavním cílem je důkladné zmapování této judikatury za účelem analýzy toho, jakým způsobem funguje tamní regulace financování volebních kampaní, jež je značně odlišná od těch, které najdeme nejen v Česku, ale i v Evropě. Autor se přitom zaměřuje především na poskytnutí vhledu do více recentní části americké judikatury, která systém regulace významně rozvolnila, a to zejména ohledně finanční účasti právnických osob na volebních kampaních. Autor práci rozděluje na čtyři části. Přičemž v první části čtenáře seznamuje se základními instituty a koncepty, které se k americkému právu financování volebních kampaní vztahují a ty následně porovnává s jejich českými protějšky, aby usnadnil pochopení následujících tří částí, které se již věnují samotné judikatuře. Zvláště se pak věnuje různorodým pojetím korupce. Tato část se přitom věnuje i otázkám v rovině de lege ferenda, tj. efektivitě finančních limitů uvalených na kandidáty a jejich dopadům na kompetitivnost voleb a hodnotovým východiskům, které k jejich zavedení, resp. proti nim vedou a jak...
|
|
| |
|
|
Nejvyšší soud USA - jeho vznik a prvá klíčová rozhodnutí
Červinková, Zuzana ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Nejvyšší soud USA dnes ve svém domovském státě zastává významnou a nezastupitelnou roli při ochraně ústavnosti, výkladu federálních zákonů, a jakožto poslední odvolací instance v rámci americké soustavy soudů. Dnes již nikoho nemusí přesvědčovat o své příslušnosti a jednotlivých pravomocích, ale v prvních letech svého fungování nebylo vůbec jisté, jakou pozici bude Nejvyšší soud USA zastávat v nově se formující společnosti a zda vůbec překoná počáteční překážky, které mu byly stavěny do cesty. Tato diplomová práce se zabývá právě počáteční existencí Nejvyššího soudu USA, jeho vymezení v rámci federálního systému moci Spojených států a jeho postupným začleněním coby rovnocenného partnera vedle zákonodárné a výkonné moci, Kongresu USA respektive prezidenta. Cílem práce bylo především přiblížit systém federálního soudnictví ve Spojených státech amerických z hlediska jeho odlišnosti od kontinentálního systému a významu precedentů. První část práce se věnuje historii Spojených států od kolonizace britskými občany, přes americkou válku za nezávislost, vyhlášení Deklarace nezávislosti a formování americké státnosti v 80. letech 18. století, které vyústilo v přijetí jedné z nejdéle platných psaných ústav na světě. Po historickém exkurzu se v diplomové práci věnuji zákonným základům, na kterých byl Nejvyšší...
|
|
|
Nominace soudců Nejvyššího soudu USA jako prvek systému brzd a rovnovah
Bielawski, Adam ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Dopieralla, Jakub (oponent)
Tématem této práce jsou nominace soudců Nejvyššího soudu, vrcholné instituce soudní moci ve Spojených státech. Ústavou je pravomoc dosazovat nové federální soudce dána do rukou prezidenta, a to s "radou a souhlasem" Senátu. Toto nastavení vychází z aplikace systému brzd a rovnovah, jednoho ze základních principů fungování ústavního systému Spojených států. V úvodní části práce je popsán obecný průběh nominačního procesu od uvolnění pozice soudce až po samotné konečné hlasování. Jsou definovány základní role obou hlavních aktérů - nominujícího prezidenta a potvrzujícího Senátu. Pozornost je věnována také proměnám nominačního procesu v historii a nárokům na samotné soudce, kteří po složení přísahy mají vliv na ústavně-právní vývoj jedné z nejdéle fungujících světových demokracií. Struktura této části práce je poté základem pro zkoumání případu nominace soudce Bretta M. Kavanaugha, jehož v roce 2018 dosadil k Nejvyššímu soudu prezident Donald Trump. Průběh této nominace byl velmi silně ovlivněn obviněním Trumpova kandidáta ze sexuálního násilí a vyhroceným stranickým bojem, jehož výsledkem bylo doposud nejtěsnější hlasování o potvrzení soudce v historii. Závěrečná část práce využívá kvantitativních metod výzkumu k hledání vlivu rozdílné stranické příslušnosti prezidenta a senátní většiny na délku...
|
|
| |
|
|
Válečné pravomoci amerického prezidenta ve válce proti terorismu - Případová studie vojenského rozkazu prezidenta Bushe z 13. listopadu 2001
Dobeš, Petr ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Předmětem bakalářské práce jsou válečné pravomoci amerického prezidenta v období po teroristických útocích 11. září 2001. Práce vychází z teorie, že od počátku 20. století existuje v americkém politickém systému trend posilování exekutivy, který vyvrcholil během prezidentství George W. Bushe po útocích 11. září. Tato teorie bude prokázána na případové studii vojenského rozkazu prezidenta Bushe s názvem "Detention, Treatment, and Trial of Certain Non-Citizens in the War Against Terrorism", vydaného 13. listopadu 2001 a na analýze vztahů uvnitř Bushovy administrativy. Práce si klade za cíl zodpovědět otázky, zda se americký systém brzd a rovnováh dokáže vypořádat s hrozbami globálního terorismu, nebo zda je nezbytné, aby Spojené státy revidovaly svou ústavu tak, aby reflektovala aktuální situaci. Dále práce zkoumá, v jakých ohledech překročil prezident Bush své ústavní pravomoci a jak na to zareagovaly další dvě složky amerického politického systému - Kongres a soudy. Poslední otázkou, na kterou práce odpovídá, je, zda-li je možné pokládat prezidentství George W. Bushe po 11. září za příklad tzv. imperiálního prezidentství, jak ho popsal americký historik Arthur Schlesinger ml.
|
|
|
Nejvyšší soud USA - jeho vznik a prvá klíčová rozhodnutí
Červinková, Zuzana ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Nejvyšší soud USA dnes ve svém domovském státě zastává významnou a nezastupitelnou roli při ochraně ústavnosti, výkladu federálních zákonů, a jakožto poslední odvolací instance v rámci americké soustavy soudů. Dnes již nikoho nemusí přesvědčovat o své příslušnosti a jednotlivých pravomocích, ale v prvních letech svého fungování nebylo vůbec jisté, jakou pozici bude Nejvyšší soud USA zastávat v nově se formující společnosti a zda vůbec překoná počáteční překážky, které mu byly stavěny do cesty. Tato diplomová práce se zabývá právě počáteční existencí Nejvyššího soudu USA, jeho vymezení v rámci federálního systému moci Spojených států a jeho postupným začleněním coby rovnocenného partnera vedle zákonodárné a výkonné moci, Kongresu USA respektive prezidenta. Cílem práce bylo především přiblížit systém federálního soudnictví ve Spojených státech amerických z hlediska jeho odlišnosti od kontinentálního systému a významu precedentů. První část práce se věnuje historii Spojených států od kolonizace britskými občany, přes americkou válku za nezávislost, vyhlášení Deklarace nezávislosti a formování americké státnosti v 80. letech 18. století, které vyústilo v přijetí jedné z nejdéle platných psaných ústav na světě. Po historickém exkurzu se v diplomové práci věnuji zákonným základům, na kterých byl Nejvyšší...
|
|
|
The issue of race in the jurisprudence of the Supreme Court of the United States : the evolving interpretation of the Equal Protection Clause
Martinec, Tomáš ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Diplomová práce nazvaná The Issue of Race in the Jurisprudence of the Supreme Court of the United States: The Evolving Interpretation of the Equal Protection Clause analyzuje judikaturu Nejvyššího soudu Spojených států amerických týkající se Equal Protection Clause, tedy ustanovení zakotvující rovnou ochranu práv, a to konkrétně rozsudky Plessy v. Ferguson, Sweatt v. Painter, Brown v. Board of Education, Topeka, Regents of the University of California v. Bakke, Grutter v. Bollinger, Gratz v. Bollinger, Fisher v. University of Texas a Schuette v. Coalition to Defend Affirmative Action. Na analýze výše zmíněných rozsudků práce ukazuje, jak se postupem času vyvíjelo filozofické zakotvení Nejvyššího soudu, kdy po druhé světové válce byl soud silně ovlivněn přirozeně-právním myšlením, které mírně převážilo do té doby dominující pozitivně-právní filozofii, což vedlo k ústavněprávnímu etablování tzv. affirmative- action názorem soudce Powella v případu Bakke a zejména pak rozsudkem ve věci Grutter. Přirozenoprávní myšlení se však nikdy tak dominantním, jako byl v devatenáctém století právní pozitivismus ve věcech Gratz, což byl sesterský případ k případu Grutter, a zejména pak poslední rozsudky ve věcech Fisher a Schuette ukazují, že pozitivněprávní proud začíná, i vlivem změn v obsazení Nejvyššího soudu...
|
|
|
Interpretace mezistátní obchodní klauzule Nejvyšším soudem USA: srovnání Rehnquistova a Robertsova soudu
Musilová, Nikola ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na analýzu jedné z nejvýznamnějších pravomocí amerického Kongresu z čl. I, oddílu 8 Ústavy USA. Z hlediska legislativní činnosti Kongresu byla pravomoc Kongresu regulovat mezistátní obchod klíčová v mnoha právních oblastech. Toto ústavní ustanovení umožnilo Kongresu reagovat na měnící se podmínky společnosti a řadu nových problémů, jímž Spojené státy čelí, zejména pak v oblasti pracovních podmínek, občanských práv, trestního práva, životního prostředí apod. Růst pravomocí federální vlády se však vždy nesetkal s nadšením, zejména pak v prvních třech dekádách 19. století, než začal Nejvyšší soud obchodní klauzuli interpretovat mnohem šířeji, a to dokonce až do té míry, kdy přestala být faktickým omezením pravomocí federální vlády. Tento trend měl být zastaven érou tzv. Nového federalismu a pěti konzervativními soudci, kteří vydali rozhodnutí, která omezila rozsah mezistátní obchodní klauzule. Tato skupina soudců byla nicméně ve svém postoji k tomuto ústavnímu ustanovení velmi nekonzistetntní a rozpadla se, což mělo za následek, že Rehnquistova zamýšlená revoluce vztahů mezi federální vládou a státy skončila neúspěchem. Robertsův soud zatím vykazuje o tuto oblast federalismu jen malý zájem, a tak se zdá, že do budoucna zřejmě přijetí dalších rozhodnutí, která by dále...
|
|
|
Soudcovská tvorba práva. Srovnání Evropského soudního dvora s Nejvyšším soudem USA
Dumbrovský, Tomáš ; Tichý, Luboš (vedoucí práce) ; Holländer, Pavol (oponent) ; Zemánek, Jiří (oponent)
SOUDCOVSKÁ TVORBA PRÁVA SROVNÁNÍ EVROPSKÉHO SOUDNÍHO DVORA S NEJVYŠŠÍM SOUDEM USA Klíčová slova: soudcovská tvorba práva; Evropská unie; Soudní dvůr Evropské unie; Nejvyšší soud USA; Ústavní soud ČR; judicializace ústavních systémů; kelseniánské ústavní soudnictví; evropský ústavní prostor; evropská ústava; normativita; ústavní pluralismus; suverenita; federalismus; postkomunistické státy; nové členské státy Evropské unie. Počet normostran (tj. přepočítáno na stránky o 1800 znacích) a slov (včetně poznámkového aparátu; bez obsahu a seznamu literatury a dalších seznamů): 327 normostran; 82 795 slov. Tato práce nabízí komplexní rekonceptualizaci ústavního systému fungujícího na území Evropské unie. Ústavní systémy členských zemí prošly ve dvacátém století zásadní transformací. V mezidobí se také vytvořil nový ústavní systém operující na území těchto států vedle jejich vlastních systémů - ústavní systém Evropské unie. Obě tyto změny jsou obtížně uchopitelné stávajícím teoretickým aparátem, který vychází z (i) Rousseauova konceptu volonté générale, který zajišťuje svrchovanost zákonodárné moci v ústavním systému; (ii) Montesquieovy teorie tří oddělených mocí (zákonodárné, výkonné a soudní), která jednak není schopna uchopit nové fenomény jako byrokracie či nezávislé agentury a jednak nepočítá s dělbou...
|
host ::
RSS.